Kajak na OAHU - jen tak si pádlovat a želvy hledat
ALOHA. Kajak nás baví. Kajak je nej :)
Díky trajdání skoro do rána si dneska dost přispíme a vstáváme až kolem 10.hod ráno, což mě docela "bolí" - půlden možnýho objevování je v trapu díky spaní.
Když už máme tu OahuCard, tak musíme být akčňáci. Ten den se mi taky splnil sen - KAJAK. Miluju kajak, lidi na kajaku - nevím proč, nějak to ve mě vzbuzuje pocit naprostý svobody ve spojení s vodou a oceánem - dokonalost. Z kajaku jsem měla najednu stranu vždycky ale i respekt. A tak proč se poprvý v životě nevydat na kajaku rovnou na širý oceán - proč to brát zkrátka, když to lze na maximum :)
První bod bylo však najít tu správnou půjčovnu ze seznamu na OahuCard. Byl to docela výkon - ale nakonec jsme tu pidi správnou boudičku v přístavišti přeci jen našli - takový štěstí jsme však už s hledáním správné SUP půjčovny na Waikiki už neměli - podle orientačního popisu jsme ji zkrátka v životě nenašli.
Ale zpět k těm našim kajakům - já s Janou jsme si vzali "double" a brácha "single" - přeci je to chlap tak to zvládne i v jednom (jak pak sám přiznal tak si i docela máknul:) ). Nejdřív jsme podle pokynů vyjeli na oceán a chvíli pádlovali podél pobřeží, pak jsme si to začli štrádovat pod známým Haleiwa bridge mostem po řece do vnitrozemí... a proč? Protože podél řeky mělo být prý habaděj želv a ty jsme přeci vidět chtěli :)
Pádlujeme a pádlujeme a jediný na co narazíme jsou kameny :) nooo a po chvíli zjistíme, že se ten kámen vlastně hejbe a že vlastně těch želv tady je dosti :)
Želva sem a želva tam :)
Když "dokajakujeme" úspěšně zpátky do přístavu, tak si dáváme na půl s brašulí burgera za krásných 16USD, no nekupto :)a uvelebujeme se na nejbližší pláži - která má do krásy naší "domáci" Ke Iki beach docela daleko. Cestou nazpět ještě chceme zastavit u Waimea Falls, ale už máme peška - je 10 minut po zavíračce a tak je plánujeme na jindy :)
Západovku dáváme u nás doma na terase, kde nás po sedmé vyzvedává Chris, který se mezitím přestěhoval do kempu na druhé straně ostrova. Tam dáváme americkou klasiku - smoores - nad ohněm rozteklé marshmallow mezi dvě čokosušenky. Dobrá "prasečinka". Docela nás zlobí vítr od oceánu a tak si děláme i provizorní zábrany. Vydržíme do půlnoci a pak hurá do našeho domova na Northshore!
